Jaroslav Svěcený: Práce houslového virtuóza? Běh na dlouhou trať s trojitým úvazkem!

 

Jaroslav Svěcený, věhlasný český houslový virtuóz, je známý nejen u nás, ale svými koncerty zaujal publikum i  v Kanadě, USA, Rusku, Brazílii, Mexiku a v mnoha dalších zemích. Jak se připravuje na nové Vivaldianno a co všechno ho tento rok ještě čeká? Jak prožívá společná vystoupení s dcerou Julií? Odpovědi na tyto otázky a daleko více najdete v následujícím rozhovoru.

Připravujete se nové Vivaldianno. Na co se lidé mohou těšit tentokrát?

Celý projekt se posunul do mezinárodních vod, kam vedle tuzemských koncertních vystoupení také směřuje. Jmenuje se VIVALDIANNO – MĚSTO ZRCADEL, má svůj děj, moderně pojatou vizuální tvář i zahraniční sólisty – americkou violoncellistku Tinu Guo a čínského houslistu Li Chuana Yuna, kteří s námi absolvují i česko-slovenské turné.

 Jak dlouho se taková akce připravuje? Co všechno to pro vás obnáší?

Na organizační stránce se pracuje již několik měsíců. V tomto směru vzdávám hold Michalovi Dvořákovi, protože té práce je neuvěřitelné množství!!! Já kombinuji práci na tomto projektu s festivaly a zahraničními zájezdy, takže je to opravdu ,,mazec“!

Takový projekt jistě sebere hodně sil. Nastal někdy okamžik, kdy jste chtěl vše hodit za hlavu?

Naopak. V dnešní, poněkud ,,lidsky chaotické“ době, je to jakási forma terapie, která vás nabíjí.
 
Jak si po tak dlouhé době rozumíte s Michalem Dvořákem?
 
Michal je nesmírně pracovitý člověk, který sice vyrůstal ve světě jiného hudebního žánru, ale možná právě proto si máme stále co říct. Je to kreativní člověk a výborný muzikant.
 
Kecáte“ si navzájem do práce? Dokážete se i pohádat? 

Bez toho by to přece nešlo! Je to o chemii mezilidských vztahů: funguje-nefunguje. Možná i proto se naše cesty prolínají už od roku 2004.

Co je pro vás nejlepší okamžik každého koncertu?

Spokojené, nadšené a po všech stránkách báječné publikum v zaplněném sále, se kterým máte možnost navázat bezprostřední kontakt! Pro mne základní motor mého hraní na housle.  

Na čem dalším kromě Vivaldianna pracujete?

Kromě zahraničních cest (Jižní Amerika, USA, Německo, Rakousko…) mě letos čeká spoustu práce na hudebních festivalech Smiřické svátky hudby, Kocianovo Ústí, Klášterecké hudební prameny či Tóny Chodovské tvrze. Vedle toho mám od února do října cyklus šesti večerů s názvem Koncerty pro zasvěcené v Zrcadlové kapli Klementina a čeká mě také koncertování v půvabné Pražské křižovatce, na což se také velmi těším. Osmého prosince oslavím na gala večeru ve Smetanově síni Obecního domu v Praze své „polokulatiny“.

Musí houslový virtuóz stále pravidelně cvičit?

Samozřejmě! Ale také zvládat spoustu organizační a duševně kreativní práce kolem! Je to běh na dlouhou trať s trojitým úvazkem!

Jaké vlastníte nejdražší nebo vašemu srdci nejbližší housle?

Vedle koncertní činnosti jsem zároveň soudním znalcem v oboru smyčcové hudební nástroje, takže mám možnost si i ze zahraničí zapůjčovat vzácné a slavné nástroje. Hrál jsem proto již na patnáct houslí Antonia Stradivariho, pět nástrojů Giuseppe Guarneriho a dalších mistrů proslulé italské školy. Jsem však také patriot českého houslařství, a tak vydávám CD, DVD a publikace, kde představuji umění našich mistrů od 18. století až po současnost!

Právě proto, že jste také znalcem houslí, by mě zajímalo, jaký nástroj vám nejvíce utkvěl v paměti?

Z českých určitě půvabné housle Tomáše Ondřeje Hulínzkého z roku 1774, které kdysi vlastnil kníže Rohan na zámku Sychrov, z italských známé housle bratří Amatiů z roku 1690. Ale v paměti jich mám uloženo asi 1500 podobné kvality.

 Díky svému umění jste procestoval svět. Jak rozdílné je publikum v různých zemích?

Jde o to jací lidé přijdou do sálu a jakou atmosféru spolu s interprety vytvoří. Je to opět ona pověstná mezilidská chemie. Je pravda, že jsem koncertoval třeba i v Indonésii, Filipínách, Indii, Jordánsku apod., ale vždy to bylo o konkrétním místě a koncertě.

Vzpomenete si na nějakou dobrodružnou historku z cest?

Těch byla spousta – od prasklé pneumatiky ve vysoké rychlosti až po odpadlý houslový krk těsně před začátkem koncertu. Téma na samostatný článek.

V loňském roce jste výrazně zhubl. Co za tím bylo?

Zdravotní důvody a jakási prevence do budoucna. Už mi bohužel není třicet.

Musí mít houslový virtuóz trpělivou ženu? Neřekne vám někdy, abyste třeba místo hraní konečně umyl auto nebo vyměnil žárovku?

Ano – já ji mám. S Monikou jsme spolu přes 30 let a ona má ze soužití se mnou na hlavě určitě svatozář. Apropó, tím, že nejsem často doma, tak žárovky mění z 99 % ona. Auto zvládám sám, přiznávám, že více v myčce, neboť každý rok najezdím cca 60 000 kilometrů.  

Vaše dcera Julie je také houslistkou. Nutil jste ji jako malou do houslí?

Julie se mnou hraje na koncertech od svých deseti let. Vystupujeme spolu pravidelně doma i v zahraničí, loni na podzim jsme měli již druhé společné turné po USA. V současné době studuje v Londýně, má už svoje vlastní recitálové i orchestrální koncertní příležitosti.  Nikdy jsem ji nutit nemusel, naopak byly chvíle, kdy jsem si myslel, že to sama vzdá, ale neudělala to.

Jaké už má za sebou úspěchy?

Z dětských domácích soutěží vyhrála úplně všechno včetně dvou laureátských titulů z mezinárodního Concertina Praga a Telemannovy soutěže v polské Poznani. Se svým nynějším panem profesorem Rodney Friendem mají další plány do blízkého budoucna – to já již sleduji pouze zpovzdálí.

Jaké to je hrát s ní na jednom pódiu?

Na začátku to byl stres a zodpovědnost, dnes je to radost a hrdost.

Co děláte, když máte slabou chvilku? Berete do ruky housle?

Vždycky!

 

Autorkou textu je Sandra Krišteková.

 

VIZITKA

Jaroslav Svěcený, rodák z Hradce Králové, je jedním z nejvýznamnějších současných českých houslistů a výraznou osobností české hudební scény. Jeho sólová dráha začala již v době studií na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění, kde studoval u prof. Františka Pospíšila a prof. Václava Snítila. Své vzdělání dovršil mistrovskými kurzy u slavných světových virtuosů Nathana Milsteina a Gidona Kremera. 

Jaroslav Svěcený je proslulý popularizátor houslové hry, zejména jeho televizní, rozhlasové a koncertní projekty přitahují publikum všech věkových skupin. V posledních letech jej můžete pravidelně slyšet na Dvojce Českého rozhlasu jako jednoho z moderátorů Nočního Mikrofóra. 

Početná koncertní turné a festivalová vystoupení Jaroslava Svěceného obsáhla USA, Kanadu, Mexiko, Rusko, Brazílii, celou Evropu, Turecko, Izrael, Egypt, Alžír, Libyi, Maroko, Kuvajt, Jordánsko, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Sýrii, Libanon, Indii, Filipíny, Pákistán, Indonésii, Thajsko atd. 

Jaroslav Svěcený doposud natočil 44 CD s díly světových a českých autorů, za které obdržel mnoho zlatých či platinových desek. Jako první český houslista nahrál kompaktní disk pro SONY CLASSICAL. V roce 1996 mu byla udělena prestižní cena Masarykovy akademie umění za tvůrčí uměleckou činnost a od té doby získal celou řadu dalších ocenění – jedno z posledních obdržel 9. prosince r. 2010 na Pražském hradě, kde z rukou hlavy státu převzal Zlatou plaketu prezidenta republiky.

Je spoluzakladatelem dnes již prestižních českých festivalů – Smiřické svátky hudby (velikonoční festival ve Smiřicích u Hradce Králové), Klášterecké hudební prameny na půvabném zámku v Klášterci nad Ohří, jejichž součástí jsou i letní mezinárodní houslové kurzy, pražské Tóny Chodovské tvrze a Kocianovo Ústí v Ústí nad Orlicí. Na zahajovacím koncertě festivalu Pražský podzim 2006 provedl J. Svěcený ve Dvořákově síni Rudolfina se světově proslulým symfonickým orchestrem BBC Philharmonic 2.houslový koncert Bohuslava Martinů. Díky přímému přenosu po rozhlasových vlnách přišly zahraniční festivalové nabídky. Zkušenosti a kreativní nápady právě z těchto zahraničních cest ještě aktivněji využil při rozvíjení svých koncertních a festivalových aktivit v ČR. I na poli kompozičním je stále aktivnější – v únoru roku 2013 např. premiéroval v New Yorku svou skladbu „Strings for NYC“, kterou věnoval občanům tohoto města, a za což obdržel děkovný dopis tehdejšího newyorského starosty Michaela Bloomberga.  

Jaroslav Svěcený je také uznávaným znalcem historie a stavby houslí. Jeho koncertní projekt pod souhrnným názvem „VIOLINO“ představuje mistrovské housle významných houslařů 17. až 21. století. Zvláštní důraz klade na prezentaci a propagaci vynikajících českých mistrů 18.- 21. století a dosud natočil komplet šesti CD a jedno DVD, na kterých zachycuje v různých skladbách a současně představuje v bohatě vybavené bukletě nejlepší české houslaře v evropském kontextu. V roce 2009 uspořádal s velkým mezinárodním ohlasem v pražském Obecním domě dvouměsíční výstavu SLAVNÉ EVROPSKÉ HOUSLE, jejíž součástí byly také koncerty ve Smetanově síni a koncertním klubu klasické hudby VIOLINO v Praze, jehož je také zakladatelem. U této příležitosti vydal exkluzivní česko-anglickou publikaci FAMOUS EUROPEAN VIOLINS, která na 140 detailních fotografiích zachycuje mistrovské housle čtyř staletí. V roce 2008 byl Jaroslav Svěcený jmenován mezinárodním soudním znalcem v oboru smyčcové hudební nástroje.

Více jak dvacet let spolupracoval či spolupracuje s interprety různých žánrů na společných projektech, což považuje za nesmírně důležité pro propagaci klasické hudby mezi mladou generací. Jedním z nejvýraznějších počinů v této oblasti je projekt Vivaldianno, který spoluvytváří s rockovým hudebníkem  Michalem Dvořákem (z legendární skupiny Lucie) a dalšími interprety pěti žánrů. Multiplatinové CD Vivaldianno MMVIII a další CD Vivaldianno MMXII patří mezi nejžádanější zvukové nosiče v ČR.

Dlouhodobá charitativní činnost je nedílnou součástí jeho umělecké práce. Již 12 let je patronem Akce cihla, která pomáhá mentálně postiženým spoluobčanům. Spolupracuje s Nadačním fondem Porozumění, s NF Umění doprovázet, podporuje svými vystoupeními prestižní UNICEF, koncertoval bez nároku na honorář na řadě benefičních akcí, které pomáhaly lidem postiženým živelnými pohromami.

 

 

O autorovi

Více článků od

 

0 Komentáře

Buďte první, kdo přidá komentář...

Přidejte komentář